Volební speciál na Sky News má dle zákona zakázáno zmiňovat konkrétnější spekulace až do doby, než se volební místnosti uzavřou. Televizní večerní program tak doprovází po značnou část večera prázdné tlachání, zatímco studenti vysokých škol otevírají lahváče a plechovky a politickou analýzu simulují sami mezi sebou ve dvojicích, skupinkách nebo potichu sami pro sebe. Padají silné předpovědi, každý se snaží dokázat, že se v politice vyzná. Celková atmosféra je skvělá.
Bim bam. Odbila desátá hodina a na obrazovku vyskočil elegantní Jeremy Paxman a sním poslední průzkum veřejného mínění před výsledkem, tzv. exit poll. Exit poll je oficiální volební statistika získaná od 22 000 lidí poté, co právě odvolili. Často je to ten nejpřesnější lakmusový papírek před samotnými výsledky. A Toriové podle něho získají 316 křesel! Zavládne zmatek. Z mnohých koutů společenské místnosti na koleji se začíná ozývat křik: Odcházím! Odcházím do Francie! Studentům, kteří volili labour, při pohledu na předpověd silného výsledku, stávají vlasy hrůzou. Ti, o kterých vím, že tak trochu tajně volili Torie, jsou raději potichu a pozorují emoce v místnosti. Právě tito „shy Tories“, aneb stydlivý Toriové, stojí za nečekaným triumfem konzervativců. Ostrá slova padají na adresu občanů VB. Někteří lidé zpochyňbnují váhu exit pollů. Liberální Demokrat Lord Ashdown prohlašuje na BBC, že pokud tyto „povolební“ průzkumy, které jeho straně slibují totální propad a ztrátu 47 křesel, jsou pravdivé, sní na veřejnosti klobouk. Spolužáci nešetří kritikou ani na adresu většinového volebního systému. Pokud kolem dokola zavládala pohoda a lehké popíjení, nyní převzala otěže většinová studentská deprese a alkoholismus.
Snad jen štěstí, že opravdové výsledky měly vyjít až druhý den dopoledne. Tam už Toriové mají většinu a Lorda Ashdowna zachraňuje přej konzumací klobouku snad jen to, že opravdový výsledek je pro Lib Dems ještě o něco horší, než bylo původně předpovězeno. Prvovoliči, který investoval úsilí do kampaně své strany, bych rozhodně nepřál tuhle kocovinu, pokud zrovna nefandí konzervativcům.
Ale proč být tak nešťastný? Reakce studentů, kterých jsem byl svědkem, byly velmi intenzivní. Intenzivní je zde eufemismus zastupující naprosto instinktivně se na mysl deroucí slovo „hysterické“. Málokdo je schopen příjmout fakt, že díky většinovému volebnímu systému se k moci nedostal studenty většinou odsuzovaný UKIP. Argument, že nějaký výzkum, který diskutér ani nedodal a jehož zdroj zapomněl, ukázal, že by voliči UKIPu volili raději jiné strany, pokud by věděli, že má UKIP opravdovou šanci na úspěch, je potřeba konfrontovat s opačnou úvahou o tom, kolik lidí by naopak UKIP reálně voilo, kdyby neměli pocit, že je jejich hlas ve většinovém systému vyhozený z okna. Také by možná neškodilo dát nové vládě nějaký čas a možnost ukázat, jestli to opravdu bude tak zlé, jak se říká. Konec konců, Cameron vyhrál volby s relativně středovým programem.
Jedno je jasné, mladí lidé, studenti, velmi emotivně prožívali výsledky voleb. Do té míry, že se někomu povedlo na pomník připomínající utrpení žen v druhé světové válce napsat „fuck tory scum“ během protestu proti výsledku demokratických voleb. Zajímavá lekce demokracie. Doufejme, že tato generace vře vzteky hlavně z důvodů omílané mladistvé horlivosti. Pokud ne, jsem zvědavý jak se budou britské protorevoluční a nedemokratické choutky vyvíjet.
